Divadelní představení pro 3. a 4. třídu

30.9. jsme se my čtvrťáci sešli se 3. třídou a čekali jsme na autobus, který nás zavezl na vlakové nádraží do Hlinska. Cestou nás zdržela rušná křižovatka v Hlinsku, ale vlak jsme naštěstí stihli. Dorazili jsme do Chrudimi a pak šli do divadla Karla Pippicha. Měli jsme dostatek času a tak jsme seděli na svačině v divadelní kavárně.

Z první řady jsme pak sledovali krásnou pohádku o Perníkovém srdci, čarodějnici Vozobuli a čarodějné knize. Vystupovali tam i dívka Anička, tesařský tovaryš Martin, loupežník a liška Chytrolína. Anička šla do města na jarmark prodat perník a cestou ji měl přepadnout loupežník. Domlouvání loupežníka a čarodějnice zaslechla liška, ta Aničce za její perník věnovala kouzelný škapulíř proti zlým kouzlům. Loupežník s čarodějnicí tedy na Aničku poprvé nestačili. Čarodějnice totiž vždy ukázala na někoho prstem, řekla zaklínadlo a ten zkameněl. Anička cestou ještě potkala mládence Martina, se kterým se do sebe zamilovali. Anička mu věnovala své perníkové srdce. Čarodějnice se převlékla za babičku a na jarmarku vyměnila škapulíř za korále. Potom Aničku postavila na svou rychloběžku, začarovala a poslala ji do lesa. S loupežníkem se totiž domluvili, že si z Aničky udělají služku. Udělali kolem ní kruh černou křídou, aby jim nemohla utéct. Aničku však začal hledat Martin a tak ji čarodějnice začarovala v růžový keř. Loupežník se Vozobule bál a tak se s Martinem domluvili, že když mu pomůže, zbaví Vozobule zlé moci. Vymysleli past. Martin jako tesařský tovaryš udělal čarodějnici k sedmistým narozeninám skříň a nalhlali jí, že je to hudební skříň a že musí vlézt dovnitř, aby slyšela hudbu. Pak ji tam zavřeli a dělali, že ji zavezli k rybníku a natéká jí tam voda. Ona jim ze strachu prozradila, kde má čarodějnou knihu. Oni ji zbavili zlé moci a proměnili Aničku zpátky. Vozobule pak ujela na své rychloběžce a změnila se v korouhev na kostelní věži. Martin s Aničkou se pak měli rádi. Loupežník se dal na dřevařinu a pomáhal Martinovi s prací.

Po divadle jsme šli do pekárny nakupovat dobroty. Potom jsme nasedli do zpátečního vlaku, kde jsme sledovali jeho rychlost. Maximální rychlost našeho vlaku byla 80 km/h.  V Hlinsku jsme stihli i autobus.

Moc se nám to líbilo.